Češi podle průzkumu nevědí, kde hledat ochranu před lichváři
Lidé netuší, kam si mohou jít stěžovat na protiprávní jednání lichvářů ani kde najít právní radu. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura GfK na popud projektu Navigátor bezpečného úvěru. Lichva je sice definována v trestním zákoníku, přesto je obtížné určit, kdy se jí poskytovatel úvěru dopouští.
„Zjednodušeně lze říci, že se jedná o zneužití slabosti dlužníka ze strany věřitele a že je tento úvěr poskytnut za vysoký úrok. Jenže nikde není přesně stanoveno, kolik vlastně procent to je,“ vysvětluje výzkumný pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Teplý, který se na projektu Navigátor bezpečného úvěru podílí.
Dodává, že jako úvěrový predátor je v projektu označován takový věřitel, který je zpravidla anonymní firmou a který nepodléhá žádné regulaci nebo dohledu.
Výzkumný pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Teplý připomněl, kam se mohou lidé obracet o pomoc před lichváři
„My jsme v našem projektu upozornili na 15 predátorů, nicméně podle expertních odhadů jsou těchto lichvářů na českém trhu možná desetitisíce,“ upozorňuje Teplý.
Varuje, že by si lidé u těchto věřitelů neměli vůbec půjčovat.
Pokud tak ale učiní a dostanou se s lichvářem do problémů, svá práva mohou podle Teplého následně uplatnit například u finančního arbitra nebo dozorových orgánů typu České národní banky a České obchodní inspekce.
„Od ledna 2011 existuje nově zřízený útvar ochrany spotřebitele, ale spory v oblasti spotřebitelských úvěrů řeší převážně zmíněný finanční arbitr, který je nezávislý na České národní bance a který loni řešil 291 podání právě v oblasti spotřebitelských úvěrů,“ upřesňuje.
Existují také nestátní neziskové organizace, na které se mohou oběti lichvy s důvěrou obrátit. Podle Teplého poskytují poradenství občanům v problémech nejen finančních – jedná se například o Asociaci občanských poraden, Poradnu při finanční tísni či organizaci Člověk v tísni.
