21. září  2011 v 00:00  rubrika: Televize

ZÁZNAM: Sledovali jsme volbu generálního ředitele ČT

Petr Dvořák při volbě generálního ředitele České televize - Foto: Filip Jandourek

Petr Dvořák při volbě generálního ředitele České televizeFoto: Filip Jandourek

Rada ČT dnes odpoledne rozhodla o nástupci Jiřího Janečka na místě generálního ředitele České televize. Českou televizi povede do 1. října 2017 bývalý ředitel Novy Petr Dvořák.

V tajném hlasování porazil své protikandidáty Romana Bradáče, Hynka Chudárka, Jana Svobodu a Radomíra Šimka. Nejprve postoupil do druhého kola s Chudárkem, v něm pak dostal 12 hlasů a jeho konkurent 3 hlasy. Ke zvolení generálním ředitelem by mu přitom stačilo i 10 hlasů. 

Zasedání Rady České televize jsme celé odpoledne sledovali ve speciálním textovém on-line zpravodajství. Zpětně si můžete připomenout představení všech pěti finalistů, dotazy radních i výsledky hlasování. 

Přečtěte si vizitky kandidátů:
Roman Bradáč, výkonný ředitel ČT24
Petr Dvořák, bývalý generální ředitel TV Nova
Hynek Chudárek, bývalý výkonný ředitel TV Óčko
Jan Svoboda, marketingový konzultant
Radomír Šimek, prezident Česko-německé obchodní komory 

Záznam on-line zpravodajství z volby generálního ředitele České televize

16:09 Petr Dvořák bude ředitelem od 1. října 2011 do 1. října 2017.
16:09 Milan Uhde děkuje všem finalistům za účast. Teď už jen rada formálně odhlasuje usnesení o zvolení generálního ředitele. On-line zpravodajství končí, děkujeme za pozornost.
16:06 Za okamžik tiskovka s novým ředitelem
16:05 GENERÁLNÍM ŘEDITELEM ČT JE PETR DVOŘÁK
16:05 Výsledky 2. kola hlasování:
Dvořák Petr 12
Chudárek Hynek 3
15:52 Začalo 2. kolo tajné volby. Radní označí na hlasovacím lístku jedno jméno. Získá-li některý kandidát 10 a více hlasů, stává se generálním ředitelem ČT.
15:50 Nyní se technicky připravuje 2. kolo volby.
15:45 Rozhodne se mezi Petrem Dvořákem a Hynkem Chudárkem
15:45 Výsledky 1. kola hlasování:
Bradáč Roman 3
Dvořák Petr 13
Chudárek Hynek 7
Svoboda Jan 3
Šimek Radomír 1
15:40

Odhlasovali všichni radní, komise se odebrala sčítat hlasy.

15:31

Tajná volba byla zahájena, radní vhodí hlasovací lístky v obálce do urny. Podle dřívějších zkušeností bude hlasování a následné sčítání trvat asi 15-20 minut.

15:25 Nyní se technicky připravuje procedura tajné volby.
15:23 Milan Uhde se omlouvá za svou poznámku, že hlasatelé zpráv by měli dávat najevo svůj postoj ke zprávám, o kterých hovoří. Jak byl upozorněn, moderátor zpráv to právě dělat nesmí.
15:21 Další otázky na Radomíra Šimka nejsou, veřejné slyšení kandidátů končí.
15:20 RŠ: Mohl bych odpovědět, že veřejnoprávní. Ale to by bylo příliš obecné. Je třeba si položit otázku, co by bylo, kdyby nebyla Česká televize. Kdo by dělal pořady ve znakové řeči? Pořady pro handicapované, pro menšiny? To by se z mediálního prostředí zcela vyčlenilo.
15:19 Člen Rady ČT Jan Prokeš: Píšete v projektu, že hlavním cílem všech aktivit je snaha o to, aby se Česká televize dostala na pozici v českém mediálním prostředí, která jí náleží. Jaká pozice náleží ČT?
15:18 RŠ: Samozřejmě, že kdyby to bylo zajímavé pro větší počet zemí, neomezovalo by se to jen na sousední státy. Museli bychom zjistit celkové historické souvislosti.
15:18 Člen Rady ČT Petr Koutný: Prezentoval jste se jako zkušený manažer. Napsal jsem si poznámku: "Asi chytrý kandidát, ale poněkud mimo obor". Vžijte se do situace, kdy máte rozhodnout o tom, že v roce 2013 bude kulaté výročí příchodu byzantské mise na naše území a potkává se to s výročím vydání milánského ediktu. Kdyby ČT k tomu připravovala nějaké programy, kterým směrem byste se díval při zahraniční spolupráci? Na německé země?
15:16 RŠ: Je třeba využívat potenciálu osvědčených tvůrců, byla by chyba je odmítat, ale je nutné je doplnit mladými tvůrci. Přeshraniční spolupráce by samozřejmě byla se všemi sousedícími zeměmi, funguje to už s Polskem, tam jsou dokonce i dvoujazyčné pořady. Bylo by dobré vzájemně si vyměňovat zprávy, aby se zlepšila vzájemná spolupráce lidí.
15:14 Člen Rady ČT Jan Brandejs: Líbila se mi zmínka o mladých tvůrcích. Chtěl bych se zeptat, jak do vaší koncepce zapadají tvůrci osvědčení, kmenoví? Druhá otázka se týká regionální spolupráce. Jaké tam vidíte akcenty?
15:13 RŠ: Koprodukční projekty ustaly po roce 1990, přitom jsou dodnes vnímány jako osvěžení. Zahraniční koprodukční partneři jsou připraveni. Bylo by třeba analyzovat, jak se vyvinulo jejich mediální prostředí.
15:12

Místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič: Jak byste oživil koprodukční činnost?

15:12 RŠ: To, co jsem se dozvěděl z internetu, se nezakládá na pravdě. S nikým jsem nekomunikoval o budoucích zakázkách České televize. (Média spekulovala o tom, že by nový generální ředitel mohl prodat pozemky na Kavčích horách, aby otevřel prostor lukrativní výstavbě)
15:10 Člen Rady ČT Antonín Bajaja: Z internetu a z novin jsem se dozvídal zvěsti, že ve hře o generálního ředitele ČT jsou nějaké pozemky. Můžete k tomu něco říct?
15:10 RŠ: Nezkoumal bych je já, ale tým odborníků. Jde o náměty, které nebyly realizovány a zjistit, proč nebyly realizovány, zda to bylo opravdu jen kvůli tomu, že nebyly kvalitní. Nemám na mysli nikoho konkrétního.
15:09 Člen Rady ČT Antonín Bajaja: Vzpomněl jste, že si zpětně vyžádáte některé scénáře. O jaké by šlo?
15:09 RŠ: Česká televize nestaví tým na zelené louce, tým existuje a je funkční. Na tom je třeba stavět, nedovedu si představit, že někdo přijde a vymění celý tým řídících pracovníků. V každém případě v první řadě zjistit, kdo je ochoten a jakou formou spolupracovat. Co se týče ostatních kandidátů, musím přiznat, že jsem jejich projekty vědomě nečetl, aby mě to nesvádělo k tomu, že bych nevědomky používal jejich názory. Jistě je tam spousta podnětných myšlenek.
15:07 Člen Rady ČT Josef Pavlata: Počítáte ve svém týmu se členy současného managementu a počítáte s některým z ostatních účastníků výběrového řízení?
15:07 RŠ: Vidím pozici generálního ředitele jako manažerskou, odborná funkce musí být přenechána dramaturgům. Dokážou mnohem lépe posoudit, jakou formou televizi dále vést. To, co mohu slíbit, je, že jsem nezávislý, nejsem s nikým spojen, nikomu jsem nikdy nic neslíbil, kroky by byly ku prospěchu České televize.
15:05 RŠ: Je třeba se podívat, zda by nešly získat fondy z Evropské unie nebo fondy ze zemí, s nimiž by se koprodukovalo. Jak víte, nejsem z mediálního prostředí, původem jsem ekonom, ale osvojil jsem si dost dalších funkcí, abych věděl, co potřebuje organizace, aby mohla dobře fungovat.
15:04 RŠ: Posledním bodem je zahraniční koprodukce, kterou vidím jako velký nedostatek. Byla velmi úspěšná v 70. a 80. letech, ale vytratila se, a je třeba na ni znovu navázat komunikaci, navázat komunikaci s těmi vysílači v Německu a studii v Mnichově, Hamburku a Postupimi.
15:03 RŠ: Je třeba zhodnotit, do jaké míry je současná restrukturalizace to, co ČT potřebuje, a podle toho nastavit novou strukturu. Sjednotil bych všechny obchodní aktivity do jedné sféry, která by za to měla zodpovědnost, s cílem získat dodatečné prostředky pro fungování ČT. Navázal bych spolupráci v oblasti zpravodajství v příhraničních oblastech, pro lidi, kteří tam žijí, jsou ty dvě země jeden region. Aby tedy věděli, jaké jsou tam příležitosti a kulturní záležitosti.
15:02 RŠ: Dám konkrétní příklad z oblasti sportu. Na ČT4 je řada minoritních sportů, je třeba se ale rozhlédnout, jestli jsou tam všechny. Krátké zpravodajství z paralympiády je málo, jiné veřejnoprávní televize nabízejí celé přenosy.

Milan Uhde upozorňuje na časový limit.
15:01

RŠ: ČT má z mého pohledu výrobně-provozní část, obchodní část a programovou část. Ta programová je nejdůležitější, proto jeden z prvních kroků by bylo obsazení pozice programového ředitele tak, aby programy koordinovaly své pořady a nepřekrývaly se. To by mělo vést k vyprofilování jednotlivých programových okruhů tak, aby každý věděl, jak se na jednotlivých programech v každou dobu orientovat.

14:59 RŠ: Mladá generace je úplně jiného typu, než generace střední a starší. Je neustále v pohybu a dosáhnout jí klasickou formou vysílání je méně reálné, než ji dosáhnout oblíbenými komunikačními prostředky typu internet a smartphone. Poskytnout jim zkrácenou formu programu, protože jsou netrpěliví, soutěže a zábavu.
14:58 RŠ: Dalším krokem by bylo vytvoření dramaturgického plánu pro všechny věkové kategorie a pro minoritní a etnické skupiny s cílem zvýšit sledovanost, což není hlavní kritérium, ale vyjadřuje otázku spokojenosti. V každém případě bych pro posílení tvorby navrhnul zapojení mladých tvůrců a talentů formou soutěžení o nejlepší náměty.
14:57 RŠ: Prověřil bych interní sazby při spolupráci mezi útvary ČT a porovnal je s externími sazbami. V oblasti tvorby a výroby pořadů bych si jako jeden z prvních kroků nechal předložit soupis nerealizovaných literárních námětů, které ČT v posledních letech dostala, a ptal se, proč nebyly realizovány. Na základě toho pak vyhodnotit, podle jaké metodiky to přijímání scénářů v ČT probíhá.
14:55 RŠ: Při vstupu do organizace je nutné zhodnotit hospodaření formou auditu, případně forenzního auditu, prověřit poptávkový, objednávkový a nabídkový proces, podpisová oprávnění, obsahovou potřebnost nákupů. To znamená, do jaké míry ČT zrovna tento nákup musí uskutečnit. S tím souvisí i transparentnost při zadávání veřejných zakázek.
14:54 RŠ: Mezi čtyři základní pilíře patří: posílení a zkvalitnění původní tvorby, restrukturalizace, rozšíření zpravodajské sítě a posílení zpráv pro etnické skupiny, zahraniční koprodukce.
14:52 Radomír Šimek (RŠ): Hlavní funkce České televize jsou informační, orientační, integrační a funkce společenského trendu. Je tam kulturní poslání, inovační a vzdělávací funkce, normotvorná funkce a shrnuto, ČT musí bavit, vzdělávat, informovat a vysvětlovat.
14:50 Žádné další dotazy na Jana Svobodu, přichází poslední finalista, Radomír Šimek.
14:50

JS: Situace v ČT ohledně strachu a komunikace je obdobná jako v Dopravním podniku hl. m. Prahy před několika lety. Nabyl jsem zkušenost s lidmi v DP Praha, kteří po generace nedělali nic jiného, než dopravu. Osobně se mi osvědčilo sednout si s lidmi a popovídat si s nimi, a vytáhnout talenty zevnitř podniku. V každé instituci jsou lidé, kteří dokážou nabídnout kvalitní pohled na věc.

14:48 Člen Rady ČT Milan Uhde: Jak se pohybuje generální ředitel uprostřed instituce, kterou má na starosti, a ve které vládne strach - z nadřízených, z vyjádření názoru...?
14:48 JS: Je to trošku jako maturita. Aktivně se věnuji oblasti moderního umění, jsem členem správní rady Ceny Jindřicha Chalupeckého. V této oblasti jsem aktivní, moderní umění sbírám. Ke knize, poslední byla od Steva Jobse, zakladatele společnosti Apple. V posledních třech měsících jsem neměl moc příležitostí jít do divadla, v kině sleduji primárně oddychovou komerční tvorbu.
14:46 Člen Rady ČT Antonín Bajaja: Řekl jste, že jste mladý, energický, čili ambiciozní. Kdy jste naposledy četl knihu, na čem jste byl naposledy v divadle a kdy jste byl naposledy na výstavě?
14:45 JS: Mezinárodní je právě proto, že jedna z prvních, se kterou jsem hovořil, byla baronka Stowellová, bývalá šéfka komunikace BBC. BBC si procházela tím, co ČT, před zhruba sedmi lety. Zmínil bych heslo "copy with pride", tedy kopírovat, ale s hrdostí, než dělat něco špatně. Další odborníci by byli spíše středoevropských parametrů.
14:43 Člen Rady ČT Jan Prokeš: Zmínil jste mezinárodní tým, ale zmínil jste jen jedno jméno jedné dámy. To bych považoval za přehnané, nazývat to mezinárodní tým. Můžete nastínit další členy?
14:42 JS: Na téma obsah a kvalita obsahu jsem měl mnoho diskusí. Jedním z odborníků je Čestmír Kopecký. Na potřebu změny máme stejný názor a pana Kopeckého bych si rád do ČT přivedl. Pokud jde o diváky do 50 let, ČT1 je rodinný kanál, který by měl mít ambici být širokospektrální. Rád bych přivedl formát docu-drama, nechápu, proč dodnes na ČT není. Je to program, který popisuje nějakou událost nebo osobnost zčásti hranou a zčásti dokumentární formou.
14:40 Člen Rady ČT Michal Jankovec: Jakými prostředky byste získal zpět věkovou skupinu do 50 let a jaké odborníky zvenčí byste přivedl?
14:39 JS: Měl jsem možnost hovořit se zástupci odborových organizací a nabídl jsem jim možnost úzké spolupráce ve svém mezinárodním poradním orgánu. V ČT spolu jednotlivé týmy nekomunikují, bojí se komunikovat, a to se musí změnit. Mít příležitost říct a obhájit svůj názor. Někteří manažeři ani za dobu, co jsou ve funkci, nenavštívili víc než třikrát zpravodajskou budovu.
14:38 Člen Rady ČT Jan Brandejs: Zaujala mě ta změna manažerského stylu. Mohl byste to malinko rozvést?
14:37

JS: Tím jsem myslel umět obsah, který ČT vyrobí, dále distribuovat nelineárně, posílit snahu divize Nových médií.

14:37 Člen Rady ČT René Kühn: Můžete specifikovat programovou náplň toho pátého multimediálního kanálu?
14:36 JS: Ano a ano. Neznám moc dobře management České televize, ale je pro mě zásadní s těmito lidmi si sednout a říct si, jestli chceme spolupracovat. Mezi těmi kandidáty jsou lidi, u nichž si dokážu představit, že bych s nimi spolupracoval.
14:36 Člen Rady ČT Josef Pavlata: Počítáte ve svém týmu se členy současného managementu a počítáte s některým z ostatních účastníků výběrového řízení?
14:35 JS: Komunikace výsledků České televize je zcela zásadní. Něco na závěr k mé osobě: jsem člověk mladý a energický. Kdo jiný, než člověk mladý a energický by měl mít chuť něco změnit. Ve všech týmech jsem byl nejmladším členem nejužšího vedení, umím se s takovou situací poprat. Televizní prostředí mám rád, práce v TV Prima byla nejlepším obdobím mého života.
14:33 JS: Považuji za chybu, že bylo zrušeno školící středisko na Strahově. Chtěl bych tuto myšlenku do ČT navrátit. Poslední oblastí je kontrola a zpětná vazba. Musíme umět měřit, kontrolovat a získávat zpětnou vazbu od veřejnosti. Nabízím index veřejné služby, tzv. public service value, který se používá v BBC, ale i v jiných stanicích. Skládá se z kritérií: zásah, kvalita, vliv a hodnota za peníze.
14:32 JS: Lidské zdroje jsou velmi podstatná oblast. Hledání talentů je klíčovým úkolem nového managementu. Je zcela zásadní přivést do ČT lidi, kteří si nedovedou představit, že by v této instituci pracovali. Kde takové lidi brát? Na festivalech, uměleckých festivalech, kde spousta takových šikovných dramaturgů působí.
14:31 JS: Deklaruji změnu z manažerského stylu z uzavřeného jednání v kanceláři na systém komunikativní a pečující. Představil jsem také vytvoření mezinárodního expertního týmu, mezinárodního proto, že jsem oslovil třeba právě baronku Stowellovou.
14:30 JS: Zvýšená investice do kvalitní vlastní tvorby je způsobem, jak zvýšit hodnotu produktů ČT. Vidím možnost úspory v tzv. servisních nákladech, v tom se shoduji s většinou předřečníků. Další možností jsou sekundární příjmy, ČT musí nacházet nové způsoby generování příjmů: product placement, merchandising, ad.
14:29 JS: Domnívám se, že ČT má prostor ke zlepšení výběru televizních poplatků. V mé generaci a generaci mých kolegů je placení přes SIPO způsob, který se nepoužívá. Lidé musí vědět za co platí a chtít platit.
14:28 JS: Program ČT vykazuje servilní prvky. Dramaturgie by měla být ofenzivní, více odvážná, nesmí se bát jít do hloubky. Kvalita jako taková ovšem není rozhodnutí jednoho člověka, musí to být rozhodnutí skupiny lidí. ČT musí hledat nové způsoby, jak umění, vědu a další témata prezentovat divákům, například formou docu-drama.
14:27 JS: Mám šest strategických priorit: programy ČT, kvalita obsahu, hospodaření, řízení a komunikace, lidské zdroje, kontrola a zpětná vazba. Jako problém vnímám odliv divácké skupiny do 50 let na programu ČT1. ČT2 by měla přinášet problémy k diskusi. ČT24 musí mít ambici rozšiřovat svou nezávislost a podněcovat diskusi. Program ČT4: měla by být vedena diskuse o podpoře i menšinových sportů tak, aby se staly většinovými. Jako pátý kanál vnímám multimediální nelineární kanál. Doba, kdy diváci čekali na uvedení pořadu v rodinném kroužku, je dávno pryč. Program musí být strukturován nelineárně, aby byl k dosažení tam, kde ho divák očekává.
14:25 JS: Vize a strategie je nutná, aby bylo dosaženo celospolečenského konsenzu. Druhým krokem je implementace konkrétních strategických kroků, aby každý věděl, jak se daný krok naplňuje, kdo má jakou povinnost a co se od něj očekává. Třetí je kontrola a zpětná vazba. Jen veřejnost dokáže dát zpětnou vazbu o naplňování dané strategie.
14:24 Jan Svoboda (JS): Svůj projekt jsem shrnul do slov kvalita, obsah a stabilita. Položil jsem si otázku, jak vlastně lze prakticky vymezit termín veřejná služba. Měl jsem na toto téma možnost hovořit s baronkou Stowellovou, bývalou šéfkou komunikace BBC. Byl jsem ujištěn, že to je složité. Přesto se domnívám, že ambicí nového týmu musí být minimálně vymezit tento termín proto, aby se mohla stanovit vize a strategie.
14:21 Slovo dostává kandidát Jan Svoboda, nejmladší uchazeč o post generálního ředitele.
14:21

Jednání po pauze pokračuje.

14:09 Na volbu generálního ředitele se přišel podívat také jeden z neúspěšných kandidátů, někdejší redaktor a tiskový mluvčí úřednické vlády Roman Prorok.
14:07 Slyšení Hynka Chudárka končí, nyní technická přestávka 10 minut.
14:07 Milan Uhde se dodatečně ptá, jak by propouštění probíhalo, Hynek Chudárek by s propouštěnými mluvil osobně.
14:06 HCH: Nesmíme to brát tak jasně, že kdo je v důchodovém věku, musí odejít, ale je to přirozený způsob. ČT má také velkou část externích zaměstnanců. Úspora by tedy nemusela být složena jen z interních zaměstnanců.
14:06 Předseda Rady ČT Milan Uhde: Ve svém materiálu předpokládáte rozchod s 500 zaměstanci. Předpokládáte, že odejdou?
14:05 HCH: Pokud začneme snižovat zaměstnance, začneme u managementu. Ten můj je poloviční než ten stávající. Měl by být 9členný včetně generálního ředitele a ředitelů TS Brno a TS Ostrava. Tam předpokládám dost výraznou úsporu nákladů. Všechno ostatní by bylo o naprosto jasném poznání televize, se kterou bych se musel seznamovat, a podle toho, jak by fungovaly jednotlivé úseky, bychom přistupovali k nějakým krokům. Samozřejmě bychom to konzultovali s odbory.
14:03 Člen Rady ČT Jan Brandejs: Chtěl bych ocenit tu prezentaci, kterou jsme dostali k původnímu materiálu (HCH ji rozdal v tištěné podobě na stoly radních). Chtěl bych, kdybyste se zmínil o rozfázování úspory 500 zaměstnanců a jak budete spolupůsobit s odbory.
14:02 HCH: Šiju si na sebe bič, bude moje starost, aby se mi povedlo uspět. Musíme tuto činnost zahájit, neznamená to, že do konce roku budu mít revizi vyřešenou. Jde o to, že by to měla být hned druhá věc v pořadí.
14:01 Člen Rady ČT Jiří Presl: Zaujala mě prezentace, kterou jste teď přinesl a stanovujete si v ní úkoly měsíc po měsíci. Do 31. prosince si dáváte za úkol revizi všech externích smluv. Co si od toho slibujete?
14:00 HCH: Částka by se dala vygenerovat v průběhu tří let. Nezakrývám, že jde i o snížení počtu zaměstnanců. Vedle toho je vidět, že další velké rezervy máme v nákladech a jsme schopni spořit na režijních nákladech při kontrole smluv, a dostáváme se možná i k větší úspoře, než je půl miliardy. Když bude úspora jen na režii 10 %, je to 370 milionů Kč. Úspory by mohly vykrýt výpadek z příjmů z reklamy. ČT má zdroje i ve výběru poplatků. Nesouhlasím s tím, aby se do programu dávalo méně a méně peněz.
13:58

Místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič: Zaujala mě ambicióznost projektu v oblasti úspor. Největší číslo, které uvádíte, je půlmiliarda, kterou byste chtěl vygenerovat na výrobu. Kde byste ji získal?

13:58 HCH: Uváděl jsem i ekonomické hodnocení pořadů. Někteří radní neustále chtěli vyhodnocování, nedostávali ho a ono tady přitom funguje. Jednoznačným měřítkem je kvalita, kterou posoudí široká veřejnost. Musíme si stanovit sledovanost, ale taky obec, kterou by ten pořad měl mít. Může být pořad se sledovaností 3-5 % a budeme spokojeni, i pořad, který bude mít jako cíl sledovanost 20 %.
13:56 Člen Rady ČT Petr Koutný: Chcete pravidelně sledovat kvalitu pořadů a hodnotit ji. Uvádíte, že byste ji sledoval podle parametrů, mohl byste je sdělit?
13:56 HCH: Vidím největší práci ve výkonné dramaturgii, s tvůrci se musí mluvit.
13:55 Milan Uhde pozdravil režiséra Jiřího Krejčíka, který sedí mezi veřejností, za což sklidil potlesk od některých přítomných.
13:55 Předseda Rady ČT Milan Uhde: Zeptám se na spolupráci s talentovými lidmi, která bývá složitá. Jak jste na ni připraven?
13:54 HCH: Na obě otázky odpovím, že ano. Potřeboval bych se opřít o zkušené manažery z ČT, projekty jsem si přečetl a některé návrhy se mi líbí a byl bych připraven s nimi spolupracovat.
13:53 Člen Rady ČT Josef Pavlata: Počítáte pro svůj tým se členy současného managementu a počítáte s někým z ostatních účastníků?
13:53 HCH: Jsem úspěšným manažerem a rád bych uspěl i v České televizi, aby se stala médiem, kterého si lidé budou vážit.
13:52 HCH: Posledním bodem, který bych chtěl zdůraznit, je dostavba TS Brno. O tom se mluví pět let a posun je akorát takový, že se zdražilo. Musí se jasně říct za kolik a že startujeme. Mezi úplně nejrychlejší kroky patří vyřešení a stanovení pravidel okolo Brna.
13:51 HCH: Jako důležitý bod vidím i to, že bych chtěl vytvořit poradní skupinu ředitele pro program. Neměla by suplovat programové porady, měla by to být sebereflexe, jak nám to funguje. Není správné scházet se s kolegy z FITES a ARAS ad hoc, ale na pravidelné měsíční bázi by to mohlo fungovat. Mám představu, že by tam byli zástupci profesních svazů, umělců a osobností.
13:50 HCH: Jednoznačně potřebujeme Českou televizi. K tomu musí přispět naprosté zklidnění jak uvnitř, tak navenek. Tady už dva roky probíhá jednání, které nesvědčí o tom, že by bylo všechno v pořádku. A také víme, že posledních 14 dní je kolem volby velké napětí. Proto potřebuji, aby se situace jednoznačně zklidnila.
13:48 HCH: Za zásadní považuji dokončení restrukturalizace a její naplnění. Management bych zeštíhlil, protože ho považuji momentálně za nefunkční, tím by došlo ke zpřehlednění rozhodování. Jako druhý nejslabší článek vidím program, který je tak rozvětvený, že se stává nefunkční.
13:47

HCH: Hodlám nabízet místa, pokud bych uspěl, lidem z České televize a hodlám s nimi spolupracovat. Každý, kdo má o ČT zájem, má v mém projektu místo.

13:46

HCH: V privátním sektoru cítíte vazbu na to, jak si musíte vydělat. Vždycky jsem spoléhal na týmovou spolupráci, toho bych se chtěl držet i jako případný generální ředitel ČT. Nemám problém s tím, když jsou kolem mě lidé, kteří jsou v určitých věcech erudovanější než já.

13:45 Hynek Chudárek (HCH): Moje profesní kariéra má dva zavážné úseky. První je podnikatelská činnost, 18 let jsem podnikal v oboru výroby kompaktních disků. Druhá etapa je osmileté působení v TV Óčko, kterou jsem založil a až do minulého měsíce vedl z pozice výkonného ředitele. Peníze jsem si musel vydělat a hospodařil s nimi tedy jinak, než kdyby mi byly přiděleny. Rozbili jsme monopol na výrobu kompaktních disků. Pokud jde o TV Óčko, je možná pro mou kariéru důležitější. Zhruba polovina tohoto období byla znovu ve fázi, kdy mi částečně patřila, takže to bylo i za moje peníze.
13:43 Otázky na Petra Dvořáka sedm minut před limitem končí, před radní usedne Hynek Chudárek.
13:43 PD: Měli bychom vrátit pozici Událostem, aby byly přinejmenším druhé nejdůležitější televizní zprávy na trhu.
13:41 PD: Vyváženost nemůže být adekvátní slovu průměrnost, nebo slovům obava, strach. Podstatné je vyslechnout obě strany sporu. Je povinnost České televize přinášet názory, které nejdou se středním proudem. Na druhou stranu to s sebou nese povinnost nabídnout protinázor. ČT nemůže vysvětlovat divákovi, jak se má chovat, o tom se divák musí rozhodnout sám.
13:40 Předseda Rady ČT Milan Uhde: Vznesu otázku o tzv. vyváženosti, která jako strašidlo už léta obchází Českou televizi. Nejlépe obstojí ten, kdo si nic nemyslí, nebo alespoň vypadá, že si nic nemyslí. Neměl by šéfredaktor takovéto hlasatele vystřídat lidmi, kteří si něco myslí?
13:39 PD: Jasné vymezení nejde úplně přesně definovat, protože televizní trh se postupně vyvíjí. Veřejnoprávní televize má být inovátorem, který přichází s novými věcmi na trh. Po jejich prosazení se s nějakou inovací přesouvají i na komerční televize. Konkrétní příklad může být v oblasti zábavy, kdy zahraniční veřejnoprávní televize přicházejí s novými formáty v žánru satiry a comedy, které přebírají komerční televize. Jasná hranice se vymezit nedá. Ve veřejnoprávních pořadech by ale vždy měla být nějaká kvalita, nadstavba.
13:37 Místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič: Hovořil jste o určitém přesahu mezi veřejnoprávní a komerční sférou. Kde vidíte hranice?
13:37 PD: V reálných penězích jsem myslel zhruba 100 milionů ročně, na personálních nákladech podobnou částku. Když vezmu jak interní, tak externí náklady na výrobu, dostávám se k podobné sumě. V horizontu tří let se tak dostávám k úspoře 400 milionů. Chtěl bych úspory hledat ve všech smlouvách, chtěl bych jednat s dodavateli o sdružení nabídek výměnou za slevu, chtěl bych jednat o zlevnění výroby v místech, která nesníží kvalitu vyráběného. Vycházel jsem ze zkušenosti z Novy, kde jsme byli nuceni meziročně razantně snížit náklady o 17 %.
13:35 Člen Rady ČT Radek Mezulánik: Plánujete v nejbližších třech letech uspořit na režijních i osobních nákladech. Kde byste šetřil?
13:34 PD: Systém jsem popisoval ve svém projektu. Do regionů by ČT měla vyrážet ještě více, dokonce jsem navrhoval i některá místa. V regionech by ČT neměla získávat jen zpravodajské informace, ale připojovat se tam i ke kulturním událostem a hledat tam nové talenty. Ano, stojí to peníze, ale je lepší mít silné zastoupení v regionech.
13:33 Člen Rady ČT Jan Brandejs: Mám otázku k regionům. Mohl byste nám říct pár slov o tom, jak hodláte působit k tomu, aby se ČT přibližovala regionům?
13:33 PD: Etický kodex je rozsáhlý dokument, kvůli technickým změnám si zaslouží svoje změny. Skryté kamery už nejsou výsadou jen úzkého okruhu uživatelů. V současné době lze používat k získávání informací i klasická zařízení typu mobilních telefonů. Musíme si říct, co veřejnoprávní zpravodajství může používat pro svou potřebu a jestli by se nemělo využívání těchto prostředků ještě více zpřísnit.
13:31 Člen Rady ČT Jiří Závozda: Myslíte si, že současný etický kodex Redakce zpravodajství ČT je dostatečný a není ho třeba změnit? Jak se díváte na používání skryté kamery?
13:31 PD: Vycházel jsem z několika premis - personální, technické a programové. ČT by nemusela zaměstnat nové pracovníky kvůli dětskému kanálu. Co se týče technického vybavení,  ČT je vybavena tak, že by mohla odbavovat tento program na stávajícím pracovišti. Takže náklady se pojí s programovým vybavením, a tam má ČT archiv, náklady na akvizice jsou z mých zkušeností nízké.
13:29 PD: Obecný důvod jsem zmínil. Nemusí to být nákladný kanál, nevyvolá žádné zásadní dodatečné náklady, ale vytvoří cestu k mladému divákovi. Je to jednodušší způsob, než prosazovat dětskou tvorbu v rámci jednotlivých kanálů. Dětský divák představuje úzkou cílovou skupinu, vytváří - v televizním žargonu - programové díry. Speciálně dnes, kdy se velmi rozšiřuje, že v českých domácnostech jsou nejméně dva přijímače, je správné nabídnout dětskému divákovi speciální program.
13:27 Člen Rady ČT Jan Prokeš: Velmi na mě zapůsobila Vaše řeč i projekt. Váš postoj je pozitivní, konstruktivistický a zaměřený do budoucna. Ale neřekl jste dostatečně důvod, který Vás vede k vytvoření dětského kanálu?
13:27 PD: Souhlasím s tím, aby se archiv ČT využíval, ale vždycky je potřeba ho dát do kontextu současné doby a speciálně mladší generaci ukázat, co se v té době dělo a jaké propagandistické prvky se objevují v produktech Československé televize.
13:26 Člen Rady ČT Antonín Bajaja: Kolegovi Koutnému jste sebral tři otázky, mně skoro všechny. Co chcete udělat s tím, že Česká televize využívá fondů seriálů z dob minulých, ale nedělá to tak, aby si současná generace vytvořila o historii správný obrázek?
13:24 PD: Jednoznačně počítám s tím, že prioritně budu nabízet spolupráci lidem, kteří dnes v ČT pracují. Je pravda, že u některých lidí z top managementu nenajdu souznění a neshodneme se v myšlenkách, jak by se měla ČT vyvíjet, ale teprve poté, co se nedohodneme, bych nabízel spolupráci lidem z externích zdrojů. V projektech ostatních kandidátů je řada inspirativních nápadů, budu chtít s jejich autory vést diskusi, je možné uvažovat o různých formách externí spolupráce. Pokud bych měl vypíchnout jedno jméno, je to Fero Fenič.
13:23 Člen Rady ČT Josef Pavlata: Počítáte s některými členy současného managementu a počítáte s některých z ostatních účastníků výběrového řízení?
13:22 PD: Kultura je náhled na svět, je to něco, co přetrvává a nezůstává to jen dnes, je to nadstavba, která by se měla objevovat ve všech pořadech České televize. ČT by měla umět přivádět diváky ke kultuře. Kultura vytváří sociální a jakousi vnitřní energii společnosti. Ta česká má na čem stavět. ČT by v dnešní rychlé době internetu mohla děti ke kultuře vracet.
13:21 Člen Rady ČT Petr Koutný: Svým projevem jste mi sebral 3 ze 4 otázek. Vy jste několikrát zmínil slovo kultura, říkal jste, že chcete posunout ČT do pozice kulturní až normotvorné instituce. Aniž bych vás chtěl nějak zaskočit, mohl byste definovat, co je to kultura?
13:20 PD: Pokud mi řízení svěříte, udělám všechno proto, abyste po šesti letech mohli říct, že jste se tehdy rozhodli správně.
13:19 PD: Závěrem bych chtěl říct, že cítím velkou zodpovědnost vůči divákům ČT, vám, i mým blízkým. Představuje to pro mě osobní i profesionální výzvu. To, že umím nacházet přesahy mezi veřejnoprávní a komerční sférou, jsem za svého působení v TV Nova předvedl už několikrát. Byl to pro mě příjemný výlet do veřejnoprávní sféry. Díky tomu lépe než kdokoliv jiný znám rozdíl mezi veřejnoprávní a komerční sférou a dokážu zabezpečit, že nebudeme slepě kopírovat postupy komerčních stanic.
13:18 PD: Jaké kroky bych podniknul v průběhu prvních 100 dní ve funkci? Za jeden z nejdůležitějších považuji zahájení interní a externí komunikace, uklidnění napjaté situace. Druhým úkolem je revize a schválení rozpočtu na rok 2012. V horizontu několika týdnů obsazení všech manažerských pozic. Zhodnocení rozpracované výroby. Zpravodajství na hlavním kanále bude muset projít redefinicí formy a obsahu, aby se změny projevily už na jaře 2012. A je nutné provést stavebně-technický a ekonomický audit výstavby nového TS v Brně.
13:16 PD: Chci omezit zdroje na šedivou, nezáživnou tvorbu bez intelektuálního potenciálu. Chtěl bych investovat do tvorby inspirativní, která vyvolá diskusi o hodnotách přítomnosti i minulosti. Druhým aspektem je vznik dětského kanálu. Chtěl jsem tím rozpoutat diskusi nad celkovým směřováním České televize do budoucna. Cílem nového generálního ředitele nebude jen snižovat náklady, to je jen cesta. Spuštění dětského vzdělávacího kanálu je významný nástroj, kterým se dokážeme přiblížit nastupující generaci, což se ČT v budoucnu několikanásobně vrátí.
13:14 PD: Zaměřím se na dva hlavní momenty. První je definování krize, ve které se ČT nachází. Není to krize ekonomická, problémem je krize programová a krize vlastní výroby, shrnuto - krize televizní budoucnosti. Důvodem úspor tedy není zabránění ekonomického krachu, ale vznik takové programové strategie, která je postavená na původní tvorbě a kvalitních akvizicích.
13:12 PD: Mým cílem je, aby ČT produkovala takové pořady, které snesou měřítko doby a budou plnit zlatý fond. Rád bych vyhledával tvůrce, ne jen takové, kteří považují ČT za svůj zdroj příjmů, ale takové, pro něž je nástrojem seberealizace. Nabídnu spolupráci lidem z řad intelektuálních elit. Jsem připraven ve spolupráci s odbornou veřejností nastavit kritéria úspěšnosti veřejnoprávní tvorby. ČT stojí na velké křižovatce a chtěl bych být u toho, když bude naplňovat své poslání ve zcela novém digitálním prostoru.
13:11 Petr Dvořák (PD): Dnes je to právě 70 dní od chvíle, kdy jste vyhlásili výběrové řízení. Jsem rád, že vám mohu představit svoje představy a plány. Chtěl bych posunout ČT opět do pozice významné kulturní a normotvorné instituce, která bude mít respekt. Jsem si vědom mimořádného významu a nezastupitelnosti ČT. ČT musí nejen v oblasti zpravodajství, ale i v umělecké tvorbě plnit úkoly, které komerční média plnit nemohou a nebudou.
13:09 Slyšení Romana Bradáče končí, slovo dostává Petr Dvořák.
13:08 RB: Znova říkám, že je potřeba vytvořit orgán typu umělecké rady. Musí se vymezit další profilace kanálů a časových oken, kde se budou vysílat vhodné věci. Vymezit, zda budeme vysílat vždy pro menšinového, nebo vždy pro mainstreamového diváka. Myslím, že ideální je mix.
13:07 Místopředseda Rady ČT Jiří Kratochvíl: Zapomínáte, že ČT není zpravodajství, že to je i dramatická tvorba, zábava. Dočetl jsem se o nich jen pár frází. Jak byste se vypořádal s dramatickou tvorbou?
13:06 RB: Součástí televize jsem byl, ale 10 let jsem byl zpravodaj, 5 let jsem byl v Americe, 3 roky jsem členem managementu. Do doby, než jsem nastoupil jako ředitel zpravodajství, jsem neměl sebemenší vliv na finance. Říkám vám s veškerou vážností, že budu volat po co největší průhlednosti všech procesů, které se tu budou dít.
13:05 Člen Rady ČT Antonín Bajaja: Mám takovou zvláštní nejistotu. Ví se o tzv. profesionální slepotě. V prohlášení odborů se píše, že o ČT se mluví v souvislosti s aférami, pochybnými zakázkami, atd. Byl jste součástí této televize, jak se s tím chcete vyrovnat?
13:04 RB: Myslíme to stejně, ale asi jsem to řekl špatně. V Evropské komisi existuje skupina lidí, kteří se tím dlouhodobě zabývají. Pokud vznikne taková skupina i tady, tak to daleko lépe nadefinuje pro potřeby českého diváka. Pravděpodobně jsem to jenom nepřesně řekl.
13:03 Předseda Rady ČT Milan Uhde: Opravdu spoléháte na to, že z celospolečenské diskuse může vzejít použitelná redefinice veřejnoprávnosti? Není lepší oslovit konkrétní tvůrce a sám otevírat žhavá témata a na základě jejich zpracování se dozvídat, jak na ně reaguje veřejnost?
13:02 RB: K Událostem: samotné nastavení měření úspěšnosti není optimální. Existuje kanál ČT24, který svým způsobem Událostem vybourává část publika. Když běží pořady paralelně na dvou kanálech, je to vždycky špatně. Cestou je připravovat dva hlavní zpravodajské pořady, jeden pro ČT1 a jeden pro ČT24 posunutý do pozdějších večerních časů. Odmítám dělat krátkodobé kroky, Události se musí řešit koncepčně. Musí se změnit jejich obsah, jejich forma - není možné vysílat z 15 let starého studia, ta ponorka už nevyhovuje, je to omezený prostor. S Událostmi jsem zažil různé změny, posouvaly se časy, měnila se dramaturgie. Poslední problém je, že musíme dát daleko větší důraz na propagaci, na PR pro Události, co přinášejí, jaký mají obsah.
12:59 RB: ČT4, ČT24, tam je to v pořádku a ukazují vzestup sledovanosti i prestiže. Pokud jde o ČT1, tlačí nás pata ve třech segmentech. První je access prime time, než nastartujeme hlavní vysílací blok. Druhý problém je naprosto špatný výkon akvizice (kolem 12 %), přestože se očekávalo, že se bude pohybovat kolem 17 %. Na druhou stranu to ukazuje, že diváci očekávají původní tvorbu. Poslední věc, která je špatně, je dětská tvorba, tam jako bychom se s dětským divákem míjeli. Dětská tvorba musí být zaměřena na skutečné děti, jsou výrazně odlišné od toho, jaký byl náš dětský život. Ovládají technologie, o kterých se nám nesnilo.
12:57

Člen Rady ČT Radek Mezulánik: Mohl byste krátce definovat největší slabiny současného programu ČT, zvláště ČT1 a Událostí?

12:57 RB: Nemůžeme se stále dokola měřit jenom sledovaností, musíme najít novou metodu. Pokud bude fungovat umělecká rada, pokud budeme měřit reakce odborníků, úspěchy na festivalech, reprízovatelnost, to jsou věci, kam se musíme zaměřit a o kterých musíme mluvit.
12:56 RB: Prvním krokem je otevřít diskusi o tom, jak má vypadat veřejná služba v médiích. Je to mé dávné téma, pravděpodobně 12-13 let zpátky a mohu vás ujistit, že mě stále ještě baví. Ta diskuse musí být otevřená a celospolečenská. Dnes vytváříme cosi, co se díky digitalizaci pohybuje v novém prostoru. Abychom obstáli, musíme přesně vědět, co tam máme dělat. ČT má vytvářet veřejnou službu na základě veřejné poptávky. Cílem komerčních televizí je generování zisku, jednoduchý princip. Veřejná televize má mnohem složitější pozici, musí přinášet něco navíc, nějakou hodnotu. O tom je zásadní mluvit, jak má ta hodnota vypadat a jak měřit její úspěšnost.
12:53

Člen Rady ČT Jaroslav Dědič: Často hovoříte o potřebě redefinice veřejné služby. Můžete vyjádřit, jak si ji představujete?

12:53 RB: Pro mě je zásadní programová tvorba. Pokud jde o TS Brno, pokud bychom do něj investovali 750 milionů, budeme mít velký problém s investicí do zpravodajského newsroomu v Praze, kde jenom technologie vyjdou na 300-350 milionů. To neznamená, že bychom Brno zastavili. Bude se hledat ideální řešení, variantní návrhy, optimální cesta, jak bychom - jak vy v Brně, tak my v Praze - plnili veřejnou službu.
12:51 Člen Rady ČT Petr Koutný se ptá na investiční priority.
12:50

RB: Umělecká rada musí být skupinou lidí, kteří budou mít respekt. Ale byl bych nerad, kdyby byli vnímáni jenom tak, že budou hodnotit pořady. Byl bych rád, kdyby hledali nová veřejnoprávní témata a diskutovali o tom, kde tato témata hrát.

12:48 RB: Elektronický programový manuál zabrání klientelismu, pokud bude fungovat a pokud se budou dodržovat pravidla, která v něm budou. Pomůže to všem, i autorům, a vyčistí to vzduch. Na programový manuál, v podstatě evidenci vyráběných pořadů, se také ptal radní Jan Prokeš.
12:47 RB: Je obecně známo, že jsem spíš týmový hráč. Volám po užší komunikaci, i s Radou ČT. Pokud nemá fotbalový tým silného kapitána, nestojí za nic. Počítám prakticky s každým, kdo chce pomoci veřejné služby.
12:46 Člen Rady ČT Jan Prokeš: Zajímá mě váš názor na to, jak by měla pokračovat restrukturalizace? Chtěl bych se také zeptat s odvoláním na strategické cíle ve vašem projektu, jaké další týmy by případně vznikly pod vaším vedením?
12:45 RB: Můj názor je obecně známý. Jsem zastánce mixu. Jednak je potřeba zachovat část manažerů, kteří pracují v České televizi, protože znají poměry a nebudou se muset seznamovat s řadou procesů. Bezesporu je ale velmi nutné, aby přišli i lidé z venku, kteří mají zkušenost s řízením velkých podniků a budou určitě posilou. Tento mix je to jediné, co může ČT výrazně posunout dopředu. Experiment by znamenal, že se zastavíme, nebo v horším případě budeme couvat. Pochopitelně jsem četl projekty, v celé řadě z nich jsem našel věci, které vnímám velmi inspirativně. Pokud bychom našli lidsky společnou řeč, nebráním se spolupráci.
12:43

Člen Rady ČT Josef Pavlata: Mám takovou dvouotázku pro všechny kandidáty. 1) Zda kandidát pro svůj tým počítá s některými členy současného managementu, 2) zda pro svůj tým počítá s někým z ostatních účastníků výběrového řízení, mám tím na mysli nejenom čtyři další účastníky, ale o všech 32 projektech, které byly předloženy.

12:42 Následují dotazy od radních.
12:42 RB: Ještě aspoň pár vět k programové oblasti. Podle mého soudu musí dojít k další profilaci programových okruhů, k proměně fungování programové rady, k vytvoření umělecké rady z významných osobností včetně nominantů profesních svazů. ČT se musí otevřít dalším tvůrcům, zbavit se klientelismu.
12:40 RB: Restrukturalizace nepostupuje tak rychle, jak jsme předpokládali. Bude potřeba zrychlit její razanci, to lze udělat velice rychle. Tady bude potřeba velmi zasáhnout do personálních záležitostí.

Milan Uhde upozorňuje, že časová lhůta uplynula.
12:40 RB: Restrukturalizace může pomoci ČT v budoucích letech obstát. Co přinesla dobrého? Hlubší profilaci jednotlivých kanálů, což je věc, která je neoddiskutovatelně trendem. Vznikl samostatný útvar Nových médií, to je zase věc pro budoucnost. Za vhodné a důležité považuji zavedení intendantského systému a v neposlední řadě zavedení menšího počtu výrobních center, protože je to daleko snažší pro komunikaci a vymezení odpovědnosti.
12:38 RB: Jsem si dobře vědom, že internet, chytré telefony, hybridní televize jsou buď tady, nebo klepou na dveře. Musíme to podchytit, pokud ČT nebude na internetu, nebude schopná plnit dobře veřejnou službu. Měla by zahájit jednání i s některými státními internetovými portály.
12:37

RB: Můžeme uspořit na provozních nákladech, je na místě přemýšlet o změně organizace výroby ČT. Další věc, odkud mohou přicházet peníze, jsou koprodukce, dlouhodobě podceněná věc v České televizi. Mluvil jsem s celou řadou televizních pracovníků v okolních zemích a všichni jsou ve stejné situaci, musí šetřit. Koprodukce by přinášely užitek všem stranám, které by se na nich podílely.

12:36 RB: Myslím, že přicházím s koncepcí, která klade zásadní důraz na maximálně úsporné chování ČT. Velice dobře si uvědomuji složitou ekonomickou situaci, nejen v ČR, ale v celé Evropě, která podle mě v dohledné době neskončí. ČT nemůže zatěžovat diváky dalším zvyšováním televizních poplatků a dalšími daňovými úlevami ze strany státu. ČT se musí chovat velmi úsporně a efektivně, tak efektivně, jak tomu ještě nikdy v minulosti nebylo. Rozšiřovat ji o další kanál je cestou komerčních televizí. Nejdřív musíme jít cestou úspor, pak mluvit o velkých projektech.
12:34 RB: Můj osobnostní i profesní profil celkem odpovídá tomu, co jsem řekl. Cítím odpovědnost za to, co bude dál s Českou televizí. Nejen proto, že jsem tu strávil 17 let, ale také proto, že si uvědomuji, jak výraznou roli tato instituce může hrát. Vystudoval jsem FF UK, dokončil jsem v roce 1991, od roku 1994 jsem v různých funkcích pracoval ve zpravodajství ČT, od roku 2003 jsem byl zpravodajem v USA, v roce 2008 jsem se vrátil a nastoupil na manažerskou pozici. V srpnu 2010 v souvislosti s deklarovanou restrukturalizací jsem nastoupil na post ředitele zpravodajství.
12:32 Roman Bradáč (RB): Začal bych svou osobní motivací, proč jsem se rozhodl jít do výběrového řízení. Vnímám a vždycky jsem vnímal úlohu ČT jako službu a vnímal jsem ji s pokorou. Pozici generálního ředitele jsem vnímal jako věc, která hraničí až s posláním. Kromě manažerských schopností musí mít i široký intelektuální přesah, být dílem filozofem a dílem vizionářem. Měl by umět nejen přikázat, ale i naslouchat a vyhodnocovat. V čele této instituce by měl být člověk, který není zatížený nějakým kreditem. Neměl by být zatížen komunistickou minulostí. Měl by mít přirozenou autoritu a smysl pro pěstování týmového ducha.
12:30

"Nejsme právě japonský rychlovlak, ale budu upozorňovat, že čas vypršel," předesílá předseda Rady ČT Milan Uhde.

12:30 Zasedání Rady ČT pokračuje. První bude mluvit Roman Bradáč.
12:28 Přišel kandidát Jan Svoboda, čeká se tedy už jen na Radomíra Šimka, prezidenta Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
12:23 Z dalších známých tváří se na zasedání přišli podívat například ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín nebo aktivista Jan Šinágl. Svůj štáb sem poslala také televize Nova.
12:19 Přišel kandidát Hynek Chudárek a navzdory dopravním komplikacím dorazil i poslední scházející člen Rady ČT Petr Koutný. Rada tedy bude volit v kompletním složení.
12:15 Veřejné slyšení kandidátů začne ve 12.30 hod., do té doby bude technická přestávka. Finalisté Hynek Chudárek, Jan Svoboda a Radomír Šimek tak mají čas ještě dorazit na Kavčí hory.
12:14 Kromě novinářů a členů managementu České televize se na volbu generálního ředitele přišel podívat také poslanec za Věci veřejné Petr Skokan. Pořizuje si památeční snímky mobilem.
12:13 Radní dostanou hlasovací lístky, na kterých označí nejvýše 2 jména postupujících kandidátů. Postoupí 2 kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, v případě rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. V druhém kole mohou radní vybrat jenom 1 jméno. Komise sečte hlasy a pokud kandidát získá 10 a více hlasů, bude jmenován generálním ředitelem. Nezíská-li nikdo alespoň 10 hlasů, bude třetí kolo.
12:10 Milan Uhde nepředloží návrh na veřejnou volbu generálního ředitele. "Uprostřed jízdy se nepřepřahá," argumentuje. Volit se tedy bude tajně, jak rada odhlasovala na minulém zasedání.
12:08 Eklová se včera s Feničem spojila také telefonicky, vyjasnili si situaci a filmař ji požádal, aby se na dnešním veřejném jednání znovu omluvila. "Domnívám se, že to, co bylo k této věci řečeno, stačí," uzavřel věc předseda Rady ČT Milan Uhde.
12:07 Místopředsedkyně rady Dana Eklová se vrací ke svému vyjádření v rozhovoru pro Deník, kde označila případnou volbu producenta Fera Feniče jako vybrání kozla zahradníkem. "Nebylo mým cílem poškodit pana Feniče na profesionální cti, za možné nedorozumění jsem se mu však včera veřejně omluvila a znovu se tímto omlouvám," uvedla Eklová.
12:06 Všichni kandidáti dostanou prostor k představení svých koncepcí. Budou mít 10 minut na svůj projev, po němž následuje až 30 minut otázek od radních. Pokud některý kandidát na veřejné slyšení nepřijde, bude z volby vyřazen.
12:04 Rada bez problému schválila program jednání, jehož prakticky jediným bodem je volba generálního ředitele. Procedurální hlasování vyvolalo velký zájem fotografů, kteří se snaží získat co nejlepší ilustrační záběry.
12:02 Radních je zatím jen 14, Petr Koutný je na cestě a měl by dorazit dřív, než začne slyšení kandidátů.
12:00 Z kandidátů jsou tu zatím Roman Bradáč a Petr Dvořák, ostatní dosud nedorazili.
12:00 Předseda Rady ČT Milan Uhde zahájil zasedání.
11:54 Právě dorazil první z kandidátů, bývalý generální ředitel TV Nova Petr Dvořák.
11:46 V zasedací místnosti Rady České televize je čtvrt hodiny před začátkem naprosto plno. Jen novinářů je kolem dvaceti, na místě jsou také čtyři kamery. Jediný, kdo zatím nedorazil, jsou sami kandidáti na generálního ředitele.
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas